Kdy vyrazit s dítětem poprvé na oční?

Sami dobře víte, že děti rostou jako z vody. Pokaždé, když povyrostou, nezmění se jen jejich celková velikost, ale také jejich zrak. Některé typy vad se mohou objevit hned při narození, ale naopak jiné se objevují až v průběhu života. Dětští oftalmologové doporučují první návštěvu zhruba v jednom roce. Samozřejmě při zřejmých potížích je potřeba návštěvu uspíšit.

Nejde jen o celkovou zdravotní stav očí, ale také o jejich správnou funkci. Velmi rozšířené jsou totiž dětské vady, které je potřeba podchytit nejpozději do sedmi let věku. Čím dříve se odhalí, tím spíše lze s nimi něco dělat. Naopak pokud je vada odhalena pozdě, má velký vliv na kvalitu vidění a funkčnost očí. Nejčastější vady u dětí si probereme níže.

Jak často chodit na kontroly?

Dětem se dioptrická korekce mění velice rychle a je potřeba případný výskyt oční vady včas podchytit. Proto se doporučuje zajít alespoň jednou za rok na kontrolu k očnímu lékaři. Mnoho vad se může vyvinout později až v průběhu školní docházky. Kontrolu dětí do 15 let může provádět v České republice pouze oční lékař. Optometrista může provádět měření dioptrií a aplikaci kontaktních čoček pouze pod dohledem lékaře.

Jaké máme vady?

Jak již bylo řečeno, zvláště u malých dětí je potřeba odhalit případnou funkční vadu oka tzv. skryté (někdy i zjevné) šilhání. Na tomto základě by se mohla vyvinout tupozrakost, což je stav kdy mozek jedno oko utlumí a oko se dále nevyvíjí. Šilhání nemusí být na první pohled patrné. Někdy se může projevovat například při velké únavě či zátěži. Navíc může být spojeno i s dioptrickou oční vadou. 

Nejčastější oční vady lze rozdělit na dalekozrakost (hypermetropii), krátkozrakost (myopii) a astigmatistmus. České názvy těchto vad mohou být poněkud závádějící, protože dalekozrakost i krátkozrakost jsou vady vidění na dálku. Pokud má tedy vaše dítě některou z těchto vad, mělo by brýle nosit pořád. Oční vada na čtení v naprosté většině případů vzniká až po 40. roce života. 

Krátkozrakost je vada, kdy je oko delší než by mělo být. Koriguje se rozptylnými čočkami (mínusové dioptrie). Objevit se může jak v raném, tak i pozdějším věku, ale nejčastěji se však objevuje v průběhu školní docházky. Dalekozrakost je naopak stav, kdy je oko kratší než by mělo být, koriguje se spojnými čočkami (plusové dioptrie). Tuto vadu má velká část populace. U vyšších dioptrií se musí řešit již v raném věku, ale při nižší korekci se často objevují potíže až po 40. roce života, spolu s potížemi vidění na čtení. Obě tyto vady se mohou kombinovat ještě s astigmatismem.

Správné dětské brýle?

Dětské brýle by měly být nejen slušivé, ale především bezpečné. Vhodné je volit plastová skla, ale lépe speciální plastový nerozbitný materiál. Na trhu je mnoho typů obrouček. Důležité je, aby brýle seděli na nose a zároveň měli ideální délku za ušima. Brýle nesmí nikde tlačit a zároveň by neměly klouzat z nosu. U menších dětí je vhodné volit spíše kulatější tvar očnic. O výběru se vždy poraďte se vzdělaným a zkušeným očním optikem.

Mohou děti nosit kontaktní čočky?

U většiny vad lze po dohodě s ošetřujícím očním lékařem kontaktní čočky aplikovat. Vhodné je to především u vyšších dioptrií nebo pro malé sportovce. Všeobecně se doporučují především jednorázové (jednodenní) kontaktní čočky, které se po použití vyhazují. Pokaždé tak dítě dostává novou sterilní čočku. Počítejte však s tím, že u mladších dětí budete muset aplikovat čočku vy a u starších dohlížet na dodržování hygieny. Kontaktní čočky se musí pravidelně střídat  brýlemi.