Vliv psychiky na naše zdraví. Nepodceňujte varovné příznaky a začněte jednat včas!

Vliv psychiky na naše zdraví

Že čistota je půl zdraví, víme snad všichni. Akceptujeme i fakt, že vyvážený jídelníček a dostatek pohybu pomáhají udržet dobrý zdravotní stav. Ale často zapomínáme na jeden důležitý faktor, který také ovlivňuje naše zdraví. A to je psychika.

Nemoci = emoce aneb Vliv psychiky na naše zdraví

Možná to znáte. Objeví se zdravotní problém, který ze začátku vypadá banálně, spíše jen obtěžuje. Jelikož ale přetrvává delší dobu, nebo se neustále vrací, navštívíte lékaře. Ten ale neodhalí žádnou objektivní příčinu. S pokrčením ramen Vám předepíše léky mírnící symptomy. Málokterý lékař totiž uznává psychosomatické potíže. O přístupu lékařů k této problematice se dočtete níže, teď se ale zaměříme na problematiku samotnou.

Co je vlastně psychosomatika?

Slovo pochází ze starého Řecka a označuje vazby mezi duší (psyché) a tělem (soma). Psychosomatická péče vychází z faktu, že tělo a mysl jsou neoddělitelné, že se navzájem ovlivňují a působí na sebe. Když se mysl nedokáže s něčím vyrovnat, tělo onemocní. Duše nás prostřednictvím těla upozorňuje, že jí něco trápí. Může se jednat „jen“ o pracovní přetížení nebo vyčerpání starostmi o rodinu, ale často mají tyto problémy hlubší kořeny – napjaté vztahy, nevyřešené konflikty, vlastní neschopnost pustit se do střetu.

Bolest

Nejčastějším varovným signálem, který naše mysl vysílá, je bolest. Samozřejmě tím není myšlena bolest provázející diagnostikované onemocnění nebo úraz, ale bolest bez zjevné příčiny. Co nám tedy psyché chce sdělit? Uvádíme jen několik příkladů:

  • bolest kloubů a páteře = dlouhodobě potlačované negativní emoce
  • bolest ucha = problém v naslouchání (ať už druhým nebo sám sobě)
  • bolest hlavy = snaha vše kontrolovat a všemu rozumět, přemýšlet až moc
  • bolest v krku = neschopnost hovořit o pocitech a trápení

Pokud Vás trápí opakující se bolest bez prokazatelné příčiny, zaměřte se na určité okolnosti tomu předcházející. Nezačne Vaše bolest vždy po nějaké pro Vás stresující události? Zkuste si vybavit, o čem jste přemýšleli, čím jste se zabývali, než se bolest dostavila.

Hodně lidí potvrzuje, že i bolest provázející diagnostikované onemocnění se zhorší, když jsou v psychické nepohodě.

Jiné projevy

Typickým projevem psychosomatiky je žaludeční neuróza. Žaludek bolí, tlačí, vyvolává pocity na zvracení. Často se objeví, když máte z něčeho strach, něco Vás znervózňuje, ale může nastat i po nepříjemné konfrontaci. Špatně fungující žaludek totiž značí snahu vyhnout se konfliktům. Raději výtky a argumenty „spolknete“, proto žaludek bolí.

Další projevy:

  • alergie = přecitlivělost, strach ze života
  • hučení, šumění v uších = neschopnost projevit se hlasitě navenek, vše řešíme jen uvnitř sebe
  • ekzém = přetvářka, že vše zvládáme jen s radostí a úsměvem (skrývané negativní pocity)
  • bronchitida = strach z konfliktů, strach, že se někomu znelíbíme

Často se opakující zdravotní potíže mohou znamenat výzvu postavit se problémům a řešit je. Přestat se přetvařovat, že vše zvládáme „levou zadní“ a nic nás netrápí. Nebát se ozvat a bojovat.

Psychosomatická léčba

Jak bylo zmíněno na začátku, když lékař neodhalí adekvátní příčinu potíží, často považuje pacienta za simulanta nebo hypochondra. Klasická medicína je totiž založena na faktu, že myslí ovládáme jen svaly, které slouží k pohybu. Cíleně ano, ale i ostatní orgány jsou pod vlivem naší mysli. Neovládáme je sice vědomě, ale naše psychika do nich vysílá své informace.

Naštěstí se čím dál více objevují centra a ordinace, kde uplatňují celostní pohled na zdraví člověka. Celostní medicína spojuje klasické lékařské postupy s psychologií a sociologií. Pomůže Vám najít příčinu zdravotních problémů a nastavit správnou léčbu, která bude s největší pravděpodobností zahrnovat i psychoterapii.

 

Pokud jste z předchozích řádků získali dojem, že i Vás se týkají psychosomatické potíže, nebojte se a vyhledejte nějaké centrum psychosomatické péče. Vždyť podle Světové zdravotnické organizace zní definice zdraví takto: „O zdraví mluvíme tehdy, cítíme-li se dobře tělesně, duševně i v rovině sociální.“