Etický kodex v práci hypnoterapeuta

Hypnoterapeut

V roce 2017 se na pultech českých knihkupectví objevila nenápadná publikace s názvem Etický kodex pro hypnoterapeuty. Jejím autorem je česko-britský klinický hypnoterapeut, dr. Jakub Tenčl. Přínos této publikace spatřuji především v tom, že jako jediná svého druhu pojmenovává etické vedení mezi terapeutem a klientem.

Dnes již téměř nikdo nepochybuje o existenci etického kodexu ve zdravotnictví, o to méně lidí má však představu o tom, že se etický kodex uplatňuje stejně tak i v prácihypnoterapeutů. Tato kniha mě proto inspirovala k vlastnímu zamyšlení nad danou tématikou. Slovo etika bývá někdy veřejností zaměňováno za pojem morálka. Etika, vycházející z morálky,role hypnoterapeuta však představuje specifický pojem označující to, že ve své profesi jsme orientováni primárněna konání věcí dobrých, klientovi prospěšných, a jejich rozlišování od věcí, které by pro klienta přínosné být nemuseli. Profesní etika hypnoterapeuta je spíše formou jakési snahy zmapovat zásadní aspekty činnosti této profese, která je mnohdy spojena s nutností volby včetně zdůraznění nevhodné oblasti, do které nedostatečně vyškolený terapeut může spadnout. Nedílnou součástí je však i etický profil terapeuta a etická měřítka vycházející z aktuálního společenského diskurzu včetně ochrany obou aktérů terapie.

Základem úspěšné léčby je vždy nastavení vzájemného vztahu mezi klientem a hypnoterapeutem. To je tím bazálním rámcem, kde dochází ke změně dosavadních modelů chování klienta a k žádoucímu ovlivnění jeho jednání. Všichni jsme sociálními bytostmi, které ke svému životu potřebují sociální interakce a komunikace. A právě optimální nastavení této interakční a komunikační roviny rozhoduje o úspěšnosti hypnoterapeutického sezení. Mezi hypnoterapeutem a jeho klientem hraje vždy výraznou úlohu vzájemná důvěra a respekt. Tyto dva pojmy jsou stavebními kameny, které přispívají k žádoucímu ovlivnění modelů chování klienta na základě následné hypnoterapeutické intervence. Někteří klienti mají časem tendenci k tomu, aby se tento terapeutický vztah stával důvěrnějším, musíme mít však vždy jako profesionálové ve svém oboru na paměti, že je nutné udržovat určitou míru vzájemné distance a vymezit si společně hranice a jednotlivé kompetence. Hypnoterapeut nikdy nesmí využít dominující role vyplývající z jeho postavení v terapeutickém vztahu, a to zejména s ohledem na zvýšenou zranitelnost klienta. Proto je na typologii osobnosti hypnoterapeuta kladen vždy zvláštní důraz. Většinou se jedná o jedince, kteří jsou emočně stabilní, vyrovnaní, odolní vůči stresové zátěží, osobnostmi plně vyzrálými, sociálně zodpovědnými, s kladným sebepojetím a dostatečnou mírou empatie.

Dalším důležitým rysem osobnosti hypnoterapeuta je nesporně jeho adaptabilita a schopnost řešit pružně morální dilemata vyplývající mnohdy z terapeutického vztahu. Na paměti by měl především mít vždy zájmy svého klienta, které jsou hybnou silou jeho konání. Kromě těchto osobnostních charakteristik s výrazným morálním přesahem musí každý hypnoterapeut splňovat odbornou erudici, tedy disponovat dostatečným vzděláním a systematickým výcvikem ve svém oboru včetně následných supervizí. Samozřejmostí je také dodržování mlčenlivosti a diskrétnosti, která vyplývá ze vzájemného terapeutického vztahu hypnoterapeut- klient. Klienti tak nemusí mít mnohdy zbytečnou obavu z podstoupení hypnózy, neboť jak vidíte, na osobnost hypnoterapeuta jsou kladeny vysoké osobnostní i vzdělanostní nároky jako v jiných zdravotnických profesích.

Každý klient navíc podepisuje informovaný souhlas s provedením hypnózy a je nejprve seznámen s její podstatou a principem využití. Tento proces může navíc kdykoliv dobrovolně klient ukončit. Nemusí mít proto obavu z různých iracionálních mýtů, které nemají s praktickým využitím hypnózy nic společného. Řádně vyškolený hypnoterapeut také hned na začátku sezení tyto mýty vyvrátí, neboť je to právě již výše zmíněná důvěra, která rozhoduje o tom, zda bude terapeutický efekt plnohodnotný. Důležitým aspektem práce hypnoterapeuta je v neposlední řadě snaha o udržování interdisciplinárního přístupu, tzn. vzájemná spolupráce mezi lékařem-specialistou a hypnoterapeutem. Díky tomuto prvku se výrazně zvyšuje úspěšnost práce. O tento model se usiluje zejména v poslední době ve spolupráci s ostatní odbornou veřejností, stejně tak jako o posílení obecného vědomí o prospěšnosti hypnózy a jejího klinického využití.

Žijeme v době, která je mnohdy ovlivněna různými dezinformačními kampaněmi a relativizací hodnot. Právě proto je nutné, aby se veřejnost vzdělávala a sledovala trendy doby, kam s ohledem na zahraniční zkušenosti a vynikající klinické výsledky obor hypnoterapie zajisté patří. Přínos výše zmíněné knihy, která pojednává detailněji o této problematice považuji proto za osvětový, který může přispět k lepšímu pochopení dané problematiky.

Etický kodex v práci hypnoterapeuta
4.9 (97.78%) 9 votes

Napiš první komentář

Napiš komentář

E-mailová adresa nebude zveřejněna.


*