Makroživiny a jejich zdroje

Jistě jste slovo makroživina již někdy slyšeli. Jeho význam však nemusí být každému tak úplně jasný. Tento pojem souvisí s potravinami, které denně konzumujeme. Právě ty obsahují jednotlivé makroživiny neboli makronutrienty, ale i mikroživiny neboli mikronutrienty, které jsou pro naše tělo nezbytné. Obě tyto skupiny nám dodávají energii a potřebné látky k tomu, aby náš organismus fungoval tak, jak má. Složení naší stravy by se tedy mělo řídit právě podle těchto skupin.

Mezi makroživiny řadíme bílkoviny, sacharidy a tuky. Těch máme v naší stravě převahu. Mikroživiny pak zahrnují vitamíny, minerály a stopové prvky, kterých je, co se množství týče, mnohem méně. Obě skupiny jsou však pro naše tělo nepostradatelné. Jinými slovy bez nich nemůžeme být zcela zdraví. Pojďme se teď podívat na jednotlivé složky, které se mezi makronutrienty řadí.

Bílkoviny

Bílkoviny hrají v našem těle velkou roli, jelikož představují jeho základní stavební jednotku. Tuto skupinu makroživin nejčastěji dělíme podle původu na živočišné a rostlinné bílkoviny. Většina živočišných zdrojů obsahuje plné spektrum aminokyselin, a tak jsou označovány jako využitelnější a hodnotnější pro lidský organismus. I veganská strava však může zajistit plné spektrum těchto látek, a to správnou kombinací potravin, jako je například spojení luštěnin a obilovin. Specifickými zdroji bílkovin jsou především maso všeho druhu (i ryby), vajíčka, mléčné výrobky, šmakoun, seitan, tofu, luštěniny, tempeh, sójové maso apod. Patří sem však i velmi známý a dnes nemálo oblíbený doplněk stravy – proteinový prášek, ať už ze živočišného (nejčastěji syrovátkový) či rostlinného zdroje (rýžový, hrachový, konopný, mandlový, sójový apod.). Způsobů, jak doplnit denní dávku bílkovin, je tedy mnoho.

Sacharidy

Někdo je zbožňuje, někdo se jich bojí jako čert kříže. Není však sacharid jako sacharid, a tak je velký rozdíl mezi komplexní a jednoduchou variantou. Komplexní neboli složené sacharidy jsou pro naše tělo, ve většině případů, výhodnější. Na rozdíl od jednoduchých neboli rychlých sacharidů totiž nehýbají s hladinou inzulínu v naší krvi v tak velké míře. Mají tedy spíše dlouhodobější vliv na fungování organismu, nevyvolávají chutě na sladké a zasytí nás na delší dobu. Sacharidy v této formě najdeme v ovesných vločkách, celozrnných výrobcích, bramborách, celozrnných těstovinách, pohance, celozrnném kuskusu, hnědé rýži a ostatních přílohách. Jednoduché sacharidy pak vyvolávají opačný efekt, nicméně i ty můžeme vhodně využít, a to především v časovém úseku kolem tréninku či jiné náročnější fyzické aktivity. Před tréninkem nám dodávají potřebnou energii pro výkon a po tréninku doplňují ztracený glykogen do svalů. Nejčastěji je najdete v klasických sladkostech, medu či ovoci.

Tuky

Poslední, ale neméně důležitou skupinou, jsou tuky. Ty zajišťují hladký průběh několika zásadních procesů v našem těle, včetně rozpouštění důležitých vitamínů. Většina zdrojů v našem jídelníčku by měla být rostlinného původu, jelikož právě takové výrobky jsou pro metabolismus nejvyužitelnější. Patří sem nenasycené mastné kyseliny vyskytující se v avokádu, oříšcích, semínkách, oříškových máslech a olejích (olivový, lněný, dýňový, avokádový apod. Kokosové a palmové oleje obsahují nasycené mastné kyseliny, takže s těmi s mírou). Dalším vysoce ceněným zdrojem tuků jsou samozřejmě ryby a v menším množství můžete také zařadit máslo či vysokoprocentní čokoládu. Naopak vyhnout byste se měli částečně ztuženým a plně ztuženým tukům a nasyceným mastným kyselinám, které najdete nejčastěji ve zdrojích živočišného původu.

Poslouchejte svůj zdravý selský rozum!

Ze své stravy byste neměli vynechávat ani jednu z těchto zásadních složek, ať už jakákoliv dieta na internetu říká cokoliv. V opačném případě vám hrozí i dlouhodobější zdravotní problémy. To samé platí samozřejmě i pro mikronutrienty. Procentuální rozložení těchto látek pak záleží na nastavení vašeho jídelníčku a především cíli, který si stanovíte. To však bez určitých znalostí či pomoci odborníka nikdy stoprocentně neurčíte. K udržení zdravé životosprávy vám však postačí, když budete jíst z 80 % zdravě, vyváženě a variabilně!

Napsat komentář