Proč nejíst kečup a na co si dát pozor?

Proč nejíst kečup?

Které jídlo často zmiňují děti, pokud se jich zeptáte na nejoblíbenější večeři? Špagety s kečupem! A ještě více znepokojivé je, že toto “nejídlo” zbožňují i studenti a mnoho dospělých. Uvařit těstoviny a pokapat je kečupem prostě zvládne naprosto každý. Stejně tak si většina z nás nedokáže bez kečupu představit párek v rohlíku, pizzu, langoš, hranolky… Kečup je parťákem fast foodových pokrmů a vydobyl si své přední místo i v našich lednicích. Kečup musí být po ruce vždycky. Nebo ne? O opaku vás zcela jistě přesvědčí naše důvody, proč kečup z lednice vystrnadit. Pojďte na ně a zatočte s kečupem jednou provždy – nebo alespoň s tím nekvalitním.

Je plný cukru

Sladkou chuť kečupu nevytváří uzrálá rajčata, jak by se nejeden z konzumentů mohl domnívat. Bohužel, kečup často rajčatové složky ani moc neobsahuje. Aby měl nějakou chuť, tvoří významnou část jeho složení cukr a sladidla. Právě cukr a případná sladidla najdete ve výpisu ingrediencí, ze kterých se kečup skládá, hned na druhém nebo třetím místě. Kalorická hodnota běžných kečupů se pohybuje okolo 500 kj na 100 g výrobku a jen jediná polévková lžíce obsahuje 2 g sacharidů, z nichž tvoří skoro 1 g cukr! A nyní ruku na srdce, kolik lžic kečupu padne na jeden talíř těstovin? Raději nevědět. Pá pá štíhlá linie, vítej faldíku na břiše.

Je zabijákem

Nic neurazí kuchaře víc, než když před jeho očima ochutíte naservírovaný pokrm dávkou kečupu. Nejhorší je, že mnozí z nás sahají po kečupu ještě dřív, než jídlo vůbec ochutnají. A tak si dopřávají každý den jiné jídlo, které ovšem chutná a voní stejně – kečupově. Z hlediska etikety lze k tomu říct jen slova jako buranství a neúcta k hostiteli i ke svému zdraví. Z hlediska gurmánství je vymačkání půl lahve kečupu na pečené kuře s rýží barbarství. Kečup spolehlivě zabije všechny chuťové aspekty sebelepšího pokrmu a věřte, že ani pravé lanýže byste v přítomnosti kečupu na jazyku nerozeznali. Kde se objeví kečup, tam už není prostor pro nic jiného. Je to prostě zabiják chuti.

Je nevýživný

Výživoví specialisté a experti na sportovní výživu už dlouhé roky bojují za to, aby náš jídelníček obsahoval vyvážený poměr tří hlavních složek potravy. Bílkoviny, tuky a sacharidy by se měly objevit v každém pokrmu a to v poměru 20 % bílkovin, 30 % tuku a 50 % sacharidů. Pokud si k večeři dopřejete třeba již zmiňované špagety s kečupem, dodáte tělu jen kopec sacharidů s velkým podílem rychlých cukrů. Kde jsou tuky? Kde zůstaly bílkoviny? I samotný kečup je sám o sobě výživově nehodnotný. Neobsahuje téměř žádné proteiny, o vitamínech také nemůže být ani řeč a tuky červené ochucovadlo nikdy nevidělo. Po kečupu zkrátka svaly nerostou a hubnutí ztrácí na významu.

Nechává důkazy

Jídla obsahující kečup velice ráda padají na oblečení. Pravděpodobnost, že dojíte, aniž byste se ušpinili od červeného dochucovadla, je téměř nulová. Vědecky toto tvrzení podložené nemáme, z praktických zkušeností ovšem víme, že si kečup náramně rozumí s tričkem, které máme zrovna na sobě. Pozor na něj! Každý totiž hned ví, čím jste před chvílí zhřešili. Kečup má také velmi specifické aroma a schopnost “zamořit” celou místnost. To může být problém například v openspace kancelářích – pokud nechcete získat přezdívku “kečupář roku”, raději se se svým poledním menu přesuňte do karantény v podobě firemní kuchyňky či jídelny.

Je návykový

Dochucovat kečupem téměř každé jídlo opravdu není normální, ačkoliv tento nešvar vidíme hodně často. Kečup jako takový není jedovatý, ale díky kombinaci sladko-slano-nasládlé chuti rychle získává příznivce. Stejně jako u cukru a soli je v případě kečupu největším problémem neustálé zvyšování dávky. Chuťové buňky si rychle zvykají a lační po větším množství sladkého kečupu. A tak se stává, že z původní lžičky dochucovadla nakapeme na jídlo lžičky dvě, tři, čtyři… Stop! Pokud chcete kečup konzumovat, hlídejte množství a nedopusťte, aby se stal hlavním nositelem chuti celého pokrmu. Pamatujte na to, že cokoliv ve větším množství, je tělu nebezpečné – ať se jedná o kečup nebo o čistou vodu. Všeho s mírou!

Jak z toho ven a na co si dát při výběru kečupu pozor?

Pokud si bez kečupu neumíte představit život, nechte ho ve svém jídelníčku. Zaměřte se ovšem na výběr a upřednostněte opravdu kvalitní kečup před kečupovým odpadem. Kečup by měl mít ve složení na prvním místě rajčata a obsahovat jich co nejvíce – ideálně alespoň 180 g rajčat na 100 g hotového kečupu. Ukazatelem kvality může být i množství cukru a soli nebo přítomnost škrobů, zahušťovadel, barviv a aromat. Větší množství škrobů, soli a cukru v kečupu ukazuje, že se výrobce snažil zamaskovat nedostatek rajčat dalšími dochucovadly a zahušťovadly, která by absenci rajčatové chuti zamaskovala a vodnatému kečupu dodala typickou konzistenci. 

Vyhýbejte se kečupům s obsahem benzoátu sodného E211 a sorbanu draselného E202 – tyto látky mohou být příčinou nežádoucích alergických projevů a vyvolat i dědičné poruchy jako je např. Parkinsonova choroba. Doporučujeme proto vybírat výrobky lokálních výrobců, kteří si zakládají na poctivých výrobních postupech nebo si vyrobit kečup domácí. Vhodnou alternativou mohou být i pasírovaná rajčata, která nebývají doslazována a jejich cena se pohybuje už okolo 13 Kč za půl kilogramu. Na trhu jsou dostupné také produkty se sníženým množstvím kalorií, kdy jsou kečupy bez cukru doslazeny zdraví neškodnou stévií. Opět ovšem pečlivě čtěte složení – některé kečupy se na obalu chlubí stévií, ve složení ovšem najdete i cukr.